Tvůj košík je prázdný
Ze světa
Obřad pojmenování sedmý den, rýžové koláčky stý den: první oslavy miminek
V Japonsku dostává miminko jméno často sedmý den, a proto se oslavě v tento den říká také obřad pojmenování. Židovští chlapci dostávají své hebrejské jméno osmý den. Jiné oslavy se konají až po měsíci, nebo jako v Koreji dokonce až stý den. Pro oslavu bez církve stojí za to podívat se do Norska, kde má něco přes 2 000 dětí ročně nenáboženskou oslavu pojmenování, navnefest.
V Egyptě příbuzní tlučou do hmoždíře vedle miminka
Hamzovi Ibrahimu Muhammadovi bylo sedm dní, když se jeho příbuzní sešli v rodinném domě nedaleko Mansúry, města v deltě Nilu. Rodiče uvažovali, že oslavu zruší. Rodina se ale rozhodla dodržet tradici, zvlášť po Hamzově obtížném začátku se žloutenkou a dýchacími potížemi.
Průvod vedl jeden z příbuzných a tloukl paličkou do hmoždíře. Hamzova matka Israa Saad Diab překročila obřadní obětinu a žhavé uhlíky. Hosté pili moghat, drahý bylinný nápoj, který má kojícím ženám podpořit tvorbu mléka. Hamza celou oslavu prospal, jak v červenci 2011 informovala americká rozhlasová síť NPR.
Oslava se jmenuje sebou’, což znamená „sedmý“. Podle NPR je oslava miminka, které přežilo prvních sedm dní života, egyptským zvykem starým tisíce let. Sebou’ byl původně obřad pojmenování. Má pohanské kořeny, ale přijali ho za svůj muslimové i křesťané.
Egyptský zpravodajský web Egyptian Streets popisuje, jak oslava obvykle probíhá, u dívek i chlapců a v muslimských i koptských rodinách. Miminko se položí do síta. Dříve stálo síto na vysokém stole, s tradiční konvicí pro chlapce a hliněnými džbány pro dívky. Dnes se síto s dítětem staví na zem.
Starší příbuzní, nejčastěji babička, tlučou do měděných hmoždířů a odříkávají miminku příkazy, aby poslouchalo rodiče. Ženy zapalují kadidlo a překračují síto. Udělají sedm kroků, které prý chrání před zlým okem, a přitom opakují: „první krok ve jménu Božím, druhý ve jménu Božím, …“
Všechen ten hluk kolem sedmidenního miminka má několik vysvětlení. NPR píše, že hlasité zvuky mají budovat charakter dítěte a dodat mu odvahu. Egyptian Streets uvádí jednu teorii, proč právě sedmý den: staří Egypťané prý věřili, že právě tehdy se novorozencům začíná rozvíjet sluch. „Celý ten rituál je o tom, jak novorozeně poučit, aby se ubránilo zlým duchům, jak ho posílit, jak mu dát, víte, kuráž a vůli k životu,“ řekla NPR antropoložka Hania Sholkamy z Americké univerzity v Káhiře.
Při obřadu akíka se vlasy oholí a váží proti stříbru
V poslední době začali muslimové v Egyptě slavit novorozence akíkou, islámským obřadem, píše Egyptian Streets. I ta se koná sedmý den: obětuje se ovce a maso se rozdělí mezi přátele, příbuzné a potřebné.
Indonéský zpravodajský web detik vysvětluje tento zvyk hadísem, jedním z tradovaných výroků proroka Muhammada. Podle něj je chlapec „v zástavě“ za svou akíku, tedy za zvíře poražené sedmý den. Téhož dne dostane jméno a oholí se mu vlasy. Další hadís, který web cituje, říká, že za chlapce se porážejí dvě kozy a za dívku jedna. Mezi podmínkami, které web uvádí, je zvážení vlasů proti stříbru a darování jejich hodnoty chudým.
Jordánský úřad pro fatvy, který odpovídá na dotazy veřejnosti ohledně islámského práva, dostal otázku, zda se mají vlasy novorozené dívky oholit, nebo jen nakrátko ostříhat. Odpověď zněla, že holení je sunna, tedy doporučené, a to pro chlapce i dívky. Vlasy se mají odstranit břitvou, ne nůžkami. Při obavě z poranění miminka je možné to svěřit někomu zkušenému, nebo vlasy co nejvíc zkrátit elektrickým strojkem.
Podle učenců, které úřad cituje, by se měla váha vlasů darovat na dobročinnost ve zlatě. Vyprávění, které fatva uvádí na podporu, se týká Prorokovy dcery Fatimy. Ta zvážila vlasy čtyř dětí a darovala stejnou váhu ve stříbře.
Japonský obřad pojmenování dává jménu místo v domově
V Japonsku se oslava sedmého dne píše お七夜, znaky pro „sedm“ a „noc“. Podle webu pro rodiče japonské společnosti Meiji dostává miminko v ten den často jméno, a proto se oslava nazývá také 命名式, „obřad pojmenování“. Zvou se lidé rodině nejbližší, aby jméno uslyšeli.
Jméno se napíše na jmenný list, 命名書. Formální postup je přeložit arch japonského papíru na třetiny a doprostřed napsat jméno miminka. Vpravo nahoru přijde jméno otce a vztah miminka k němu a vlevo dolů datum narození.
List se položí k domácímu oltáři, šintoistickému nebo buddhistickému, nebo do výklenku v pokoji. Bez oltáře stačí napsat jméno a datum narození na arch kaligrafického papíru. Ten pak může přijít na poličku nebo na zeď u polštářku miminka.
Židovští chlapci dostávají jméno osmý den
V židovské tradici dostává chlapec své židovské jméno až po obřízce, brit mila, osmý den. Den narození se počítá jako první den, takže chlapec narozený v úterý odpoledne má obřízku následující úterý, píše židovská nezisková organizace Aish. Obřad se odkládá, pokud má miminko žloutenku nebo mu hrozí jiné zdravotní riziko.
Zvykem je, že jméno nikdo neuslyší, dokud ho dítě formálně nedostane. Během obřízky drží miminko sandek, často dědeček nebo významný rabín. Aish tuto roli označuje za nejvyšší čest. Ten, kdo pronáší požehnání, pak jméno oznámí a následuje slavnostní hostina. Dívka dostává jméno při veřejném čtení Tóry a její oslava se nemusí konat hned po narození.
Po měsíci jdou japonské rodiny do svatyně
Když je miminku zhruba měsíc, jde rodina v Japonsku do svatyně místního ochranného božstva a modlí se za budoucí zdraví a štěstí dítěte. Návštěva se nazývá お宮参り. Podle Meiji se koná kolem 31. dne u chlapců a 32. dne u dívek, i když se to region od regionu liší. Web radí nebrat datum příliš striktně. Rodina si místo toho může vybrat den, kdy má otec volno a miminko je v dobré náladě.
Měsíc je předělem i v židovské tradici. Prvorozený syn, který splňuje určité podmínky, se vykupuje při obřadu zvaném pidjon ha-ben. Ten se koná nejdříve 31. den a za protihodnotu pěti stříbrných šekelů, uvádí Aish. Ve Spojených státech se k tomu někdy používá pět stříbrných dolarů Liberty. Dívky tímto obřadem neprocházejí.
Čtyři měsíce u Hakků, sto dní v Koreji
V tradici Hakků se chlapci i dívky slaví ve čtyřech měsících, uvádí hakkský slovník tchajwanského ministerstva školství. Babička z matčiny strany obstará oblečení od hlavy až k patě, stejně jako k oslavě prvního měsíce a k prvním narozeninám.
Dříve k tomuto dni patřilo 收涎, „sbírání slin“. Sušenky se navlékly na červenou bavlněnou nit a pověsily miminku kolem krku, vždy v sudém počtu: 12, 24 nebo 36. Matka pak s miminkem obcházela příbuzné a sousedy.
Záměrně se vybíral starší člověk, který otřel sušenku o ústa miminka, aby nasála sliny. Doufalo se, že se dítě dožije stejně vysokého věku. Věřilo se, že pak přestane slintat. Fotografie ve slovníku ukazuje staršího člověka při tomto zvyku. Byla pořízena v Neipu v roce 1981, když jeden pár slavil čtyři měsíce třetího syna své dcery.
V Koreji se slaví baegil, stý den miminka. Nikdo přesně neví, kdy tento zvyk vznikl, píše anglickojazyčný časopis Gwangju News vycházející v Koreji. Vyvíjel se totiž postupně jako lidová tradice a žádné dochované záznamy to neukazují. Kojenecká úmrtnost byla v Koreji až do poloviny 20. století mimořádně vysoká. Na tomto pozadí je snadné pochopit, proč se stý den stal oslavou, píše časopis.
Po narození rodiny věšely před dům posvátný slaměný provaz, geumjul, aby odradily nezvané návštěvníky, protože ti mohli přinést nemoc nebo zlé duchy. Na oslavě stého dne se podávaly baekseolgi: bílé rýžové koláčky vařené v páře. Slabika baek může znamenat „bílý“ i „sto“ a koláček nese přání, aby se dítě dožilo sta let.
Rýžové koláčky se rozdávaly příbuzným a sousedům, a také lidem, kteří pozváni nebyli. Cílem bylo sto obdarovaných, na skutečném dosažení tohoto počtu však nezáleželo, píše Gwangju News, protože stačilo samotné gesto. Miminku se ten den často poprvé stříhaly vlasy, což se dnes už pravidelně nedělá.
Dnes, kdy je kojenecká úmrtnost nízká, převzaly velkou část pozornosti první narozeniny, píše časopis. Většina rodin přesto baegil slaví. Mnohé si pořídí pár fotografií doma nebo ve fotoateliéru a pak si s rodinou dají jednoduché jídlo a rýžové koláčky.
V Japonsku se koná お食い初め, „první jídlo“, když je miminku 100–120 dní, s přáním, aby dítě nikdy nemělo nouzi o jídlo. Meiji zmiňuje červenou rýži a grilovanou rybu, které se ponechá hlava i ocas.
S církví i bez ní v severských zemích
Ve Švédsku odpovídal počet křtů ve Švédské církvi v letech 2018 i 2019 zhruba 40 % narozených dětí. Vyplývá to ze statistik církve, o nichž informovala švédská veřejnoprávní televize SVT. V pandemickém roce 2020 podíl klesl na 27,5 % a v letech 2022 a 2023 byl opět kolem 40 %. „Před pandemií se jen velmi zřídka stávalo, že bychom křtili sourozence najednou,“ řekla SVT Marie Rehnstam, farářka v čele farnosti Enskede-Årsta ve Stockholmu.
Od roku 1988 nabízí norská organizace Human-Etisk Forbund navnefest, nenáboženský obřad konaný při pojmenování dítěte, uvádí norská encyklopedie Store norske leksikon. Koná se pro více dětí najednou na radnici, v kulturním domě nebo na podobném místě. Nechybí projev a vystoupení, jako je hudba a recitace poezie. Rodiče a dítě dostanou tabulku se jménem. V Norsku se navnefest ročně slaví pro něco přes 2 000 dětí.
Ve Finsku se křest nejčastěji koná do dvou až tří měsíců po narození, píše Evangelicko-luterská církev Finska. Při křtu kněz požádá rodiče, aby vyslovili zvolené jméno. Poté ho kněz zapíše do církevních matrik a do registru obyvatel. Jméno je nutné nahlásit do registru Úřadu pro digitalizaci a údaje o obyvatelstvu do tří měsíců od narození.
Od jmenného listu k porodnímu plakátu
Japonský jmenný list může viset na zdi u polštářku miminka a na norském obřadu navnefest dostává rodina tabulku se jménem. Lovely Baby Print vyrábí porodní plakáty, na kterých je miminko nakreslené v přesné porodní délce, v měřítku 1:1, se jménem, datem, časem, váhou a délkou. Porodní plakát si navrhnete sami na webu a Lovely Baby Print ho vytiskne. Může to být dárek ke křtu nebo dárek k obřadu pojmenování. Po letech se k němu dítě může postavit a uvidět, jak malé kdysi bylo.
Dárek ke křtu a dárek k obřadu pojmenování od Lovely Baby Print
Nástroj se otevře hned. Před objednáním můžeš všechno změnit.
Zdroje
- Meiji (u.å.). 赤ちゃん歳時記リスト. ほほえみクラブ 育児応援サイト, Meiji Co., Ltd. Hämtad 13 november 2026. https://www.meiji.co.jp/smartphone/baby/club/category/study/infant_record/st_infant_record154.php
- Lev, Dov (u.å.). Jewish Laws and Traditions after Birth. Aish. Hämtad 13 november 2026. https://aish.com/20-infancy-2/
- Dooley, Diane (2026). Korea's 100-Day Celebration: The Baegil. Gwangju News. https://gwangjunewsgic.com/history-tradition/koreas-100-day-celebration-the-baegil/
- Dybdahl, Audun (2024). Navnefest. Store norske leksikon. https://snl.no/navnefest
- Nelson, Soraya Sarhaddi (2011). At 7 Days, Egyptian Babies Mark First Rite Of Passage. NPR, publicerad via KUNC. https://www.kunc.org/npr-news/2011-07-29/at-7-days-egyptian-babies-mark-first-rite-of-passage
- Rafik, Farah (2022). Al Sebou': Halaatak Bergalatak, and the Egyptian Baby Shower. Egyptian Streets. https://egyptianstreets.com/2022/07/16/al-sebou-halaatak-bergalatak-and-the-egyptian-baby-shower/
- Safitri, Amelia Ghany (2024). Aqiqah: Pengertian, Dalil, dan Syaratnya. detikHikmah. https://www.detik.com/hikmah/khazanah/d-7551232/aqiqah-pengertian-dalil-dan-syaratnya
- General Iftaa' Department, Jordanien (2010). It is Sunnah to Shave the Hair of the Newborn (Male or Female). Fatwa nr 461. https://www.aliftaa.jo/research-fatwa-english/461/-It-is-Sunnah-to-Shave-the-Hair-of-the-Newborn-Male-or-Female
- 劉淑貞 (u.å.). 做四個月. Hakka Dictionary, Taiwans utbildningsdepartement. Hämtad 13 november 2026. https://hakkadict.moe.edu.tw/static/resource/禮俗/110_029_做四個月.pdf
- Mellbert, Annie och Sima, Lotta (2024). Andelen dop på väg tillbaka till samma nivå som innan pandemin. SVT Nyheter. https://www.svt.se/nyheter/inrikes/andelen-dop-pa-vag-tillbaka-till-samma-niva-som-innan-pandemin
- Evangelisk-lutherska kyrkan i Finland (u.å.). Ristiäiset – lapsen ensimmäinen juhla. Hämtad 13 november 2026. https://evl.fi/perhejuhlat-ja-pyhat/ristiaiset/